Román o věrném přátelství Amise a Amila

Román Julia Zeyera „O věrném přátelství Amise a Amila“ vypráví o dvou rytířích, kteří se poznají na dvoře Karla Velikého a spojí je hluboké přátelství. Jsou si tak podobní, že je lidé často zaměňují. Když je Amis křivě obviněn ze svádění dcery svého pána, má se očistit v boji na život a na smrt. Amil se za něj přestrojí a bojuje místo něj. Amise tím zachrání, ale za křivou přísahu je Bohem potrestán malomocenstvím. Amis svého přítele neopustí a s láskou o něj pečuje. Nakonec se Amil dozví, že může být uzdraven, jen když se vykoupe v krvi Amisových dětí. Amis obětuje své děti, Amil se uzdraví – a Bůh zázračně děti oživí. Příběh končí jejich smířením a duchovním spojením po smrti. Zeyer dílo pojal jako symbol věrnosti, oběti a čistého, téměř posvátného přátelství.























