Veřejné čtení současné evropské literatury. Ukázky budou číst: pediatr, politik, sochař a básník Martin Gregora v kostele sv. Václava na hřbitově a architekt a humorista Jan Zákostelecký v bývalé márnici tamtéž, 18 – 22 hod., úryvky se čtou v každou půlhodinu.
Zájemci se budou moci podívat také do běžně nepřístupných prostor kaple sv. Vojtěcha (neboli hrobky maltánských kněží) a kaple Nejsvětější Trojice (neboli hrobky dědičných poštmistrů)
Odkaz na událost na FB zde.
Martin Gregora čte v kostele sv. Václava:
A) Rakousko, Robert Menasse: Hlavní město
Robert Menasse (* 21. června 1954, Vídeň) je rakouský spisovatel, esejista a také překladatel z brazilské portugalštiny. Jeho otec, Hans Menasse, byl rakouským fotbalovým reprezentantem. Jeho sestra, Eva Menasse, je také spisovatelkou.
V roce 2017 se stal laureátem Německé knižní ceny za román Die Hauptstadt (Hlavní město), jehož ústředním tématem je právě Evropská unie.
Padesáté výročí založení Evropské komise se blíží, což je důvod pro velkolepé oslavy.
A podle evropských úředníků neexistuje pro připomínku tohoto jubilea lepší místo než bývalý vyhlazovací tábor v Osvětimi… Inspektor Brunfaut má naproti tomu jiné starosti – vyšetřování vraždy v bruselském hotelu Atlas zastavila vyšší místa a on tak musí začít pátrat na vlastní pěst. A jak s tím vším souvisí prase, které si volně pobíhá po bruselských ulicích? Ve svém tragikomickém románu, který byl v roce 2017 oceněn Německou knižní cenou, přináší autor sice zasvěcený, ale zároveň satirický obraz bruselské byrokracie.
B) Francie, Sylvain Tesson: V sibiřských lesích
Sylvain Tesson (*1972) je francouzský spisovatel a cestovatel – překročil např. pěšky Himaláje. Jeho velkou vášní je horolezectví na střechách, zejména kostelů a katedrál, vylezl i na Notre Dame. Mezi akrobaty má přezdívku ”princ koček” . V roce 2010 žil 6 měsíců jako poustevník v chatě na jižní Sibiři, na břehu jezera Bajkal – tuto zkušenost pak promítl ve své knize V sibiřských lesích.
„Poměrně brzy jsem si uvědomil, že změnit svět tak nějak nebude v mých silách. Slíbil jsem si tedy, že se na nějaký čas uchýlím o samotě do chaty. V sibiřských lesích. Daleko od všeho, na břehu Bajkalského jezera, jsem si obstaral dřevěnou izbu. Tam, pět dní chůze k nejbližší vesnici, jsem se ztracen v nezměrné přírodě snažil být šest měsíců šťastný. Myslím, že jsem to dokázal. K životu stačí dva psi, kamna na dřevo a okno s výhledem na jezero. Co když svoboda spočívá v panství nad časem? Co když se štěstí zakládá na možnosti být sám, mít svůj prostor a ticho – na všem, co se budoucím generacím nebude dostávat? Dokud budou stát chaty v hloubi lesů, nic nebude dočista ztraceno.“
Jan Zákostelecký čte v bývalé márnici:
A) Německo, Martin Becker: Šichta v šachtě
Martin Becker (*1982) je německý spisovatel, kritik a novinář. Spolu s českým spisovatelem Jaroslavem Rudišem napsal Becker rozhlasovou hru Lost in Praha, která byla v roce 2008 vysílána v Westdeutscher Rundfunk. V současnosti žije M. Becker v Lipsku a v Praze.
Vtipný melancholický román o dospívání, o magickém světě hornictví a svůdné síle podzemní temnoty. Mladý muž se vrací domů, do rodného Porúří, aby objevil své kořeny. Zajde si dokonce do hornické šachty. Až když v ruce drží horký kousek uhlí, pochopí, v čem je hornictví tak návyková činnost. Přitom toto průmyslové odvětví pomalu zaniká. A tím i celý hornický život pod zemí. Co zůstane, budou jen vzpomínky: na otce, který skoro nemluvil a večery trávil
s pivem, kořalkou a dechovkou, co hrála z rádia v kuchyni. Hornická vrstva, poměry, které brzy navždy zmizí.
B) Švédsko, Bea Uusma: Expedice - Můj milostný příběh
Bea Uusma (*1966) je švédská spisovatelka, ilustrátorka a lékařka. V poloviněědevadesátých let se začala intenzivně zajímat o polární výpravu Solomona Augusta Andréeho z roku 1897. Jde o známou neúspěšnou expedici, o jejímž tragickém konci se už přes sto let vedou dohady. Bea Uusma sa rozhodla, že zjistí, co se třem členům této výpravy skutečně stalo. Výsledkem je kniha "Expedice – Mů milostný příběh".
V červenci 1897 vzhlíželo Švédsko a s ním celý svět k severnímu obzoru. Kdesi nad Špicberky se do vzduchu vznesl balon, který měl dopravit tříčlennou pionýrskou expedici na místo, kam dosud lidská noha nevkročila. Senzační nápad dobýt severní pól s pomocí balonu však skončil tragicky. Osud tří odvážných mužů skryl věčný sníh a tajemství vydal až po dlouhých třiceti letech. Otázky ale zůstávají dodnes. Proč polárníci zemřeli? K čemu došlo na Bílém ostrově? Příběh novodobé autorčiny výpravy doprovází dobové fotografie a autentické zápisky polárníků. Vzniká tak jedinečná vizuálně-literární koláž, kniha plná textu, fotografií, ledu a vášně.
Medailonky interpretů:
MUDr. Martin Gregora (*1965), pediatr, sochař a básník, autor populárně naučných publikací o péči o dítě. Je primářem dětského oddělení Nemocnice Strakonice a.s. Tvoří dřevěné skulptury a rád píše úvodní proslovy k výstavám svých přátel.
Ing. arch. Jan Zákostelecký (*1967), architekt, výtvarník, humorista. Práci ve své profesi dělí na část vymýšlení a část uspořádávání. Jeho realizace je možné najít na více než padesáti místech po celé České republice. Jako svůj osobní relax proměňuje zachycené a vypozorované střípky okolního života a slov v rozmanitých souvislostech do ilustrací a textů.
Martin Gregora a Honza Zákostelecký se velmi dobře znají od dětství. Za studentských let na pražské lékařské fakultě a fakultě architektury toho společně mnoho zažili, ale také mnohé mimo své rozdílné profese vytvořili: drobné divadelní kusy po studentských klubech, performance při zahájení výstav, společné cesty za kulturou za železnou oponu. Velmi populární byly svého času jejich divadelní hry v přírodní scenérii šumavské Lipky, kde Martin byl v roli Matky a Honza jako Otec Ubu. Z historického hlediska byly tyto variace na tvorbu A. Jarryho jedinečným příspěvkem z česko-bavorského pomezí k úplnému zmapování královských držav osvíceného panovníka Ubu. Doslova famózním úspěchem Martina a Honzy se stala hra Rybáři, skromná jednoaktovka, která plně odhaluje jejich interpretační dovednosti. Rybáři dokonce zazněli na prknech Státní opery. V roce 1989 po 265. repríze Prodané nevěsty její čtení jedním z protagonistů sklidilo ovace celého operního baru. Tato tragikomedie zatím neměla derniéru. Autoři jsou ji schopni zahrát z listu, kdekoli je šibenice.
Honza je zároveň Martinovým nejstarším pacientem na strakonické pediatrii a Martin je nejčastěji osloveným autorem úvodníků k Honzovým performancím. Zahajoval také jeho soubornou výstavu padesáti let sběrů v roce 2017.
